|
|
Panský dvůr Boskovice
Podivínská, Adéla ; ing.arch. Lukáš Ležatka, Ph.D (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Švecová, Táňa (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z ateliérového projektu vytvořeného v letním semestru 2. ročníku bakalářského studia. Úkolem bylo řešení obnovy a nového využití objektu s půdní vestavbou, v současné době nevyužívaného, objektu Panského dvora v Boskovicích. Panský dvůr se nachází v památkové zóně nedaleko centra Boskovic, okres Blansko. Tento památkově chráněný objekt hospodářského areálu boskovického zámku je urbanisticky cenným objektem. Po požáru v roce 1823 byl přestavěn, ale jeho podoba zůstala téměř nezměněna. V současné době je objekt nevyužívaný a chátrá. Cílem bylo navrátit místu jeho historickou hodnotu a využití objektu pro veřejnost k odpočinku a volnočasovým aktivitám. Do současné podoby stavby a historicky cenných renesančních detailů nebude nikterak zasahováno a nic nebude demolováno, jen v rámci navrácení stavu z historického hlediska. Přístavby byli navrženy s decentním přístupem, tak aby nenarušovali tento architektonický výzor stavby, ale přitom mu dali nové moderní pojetí. Materiál na tyto nové prvky je zkorodovaná ocel. Šlo o sloučení dvou přístupů k architektuře v rozdílných století. Objekt je tvořen jedním nadzemním podlažím s nově využívaným podkrovím pro ubytování a z části je také podsklepen třemi samostatnými sklepy. Stavební úpravy budou provedeny zejména v rámci úpravy dispozic, změna hygienických místností, nová půdní vestavba a přeměna využití. Navržená funkční náplň panského dvora po přestavbě a dostavbě je převážně veřejná, bude zde knihovna, stravování, ubytování a prostory pro volnočasové aktivity. Ubytování hotelového typu má kapacitu 11pokojů, z toho jeden pro imobilní osoby. Stravování je ve formě restaurace, kavárny a v suterénu je také vinárna. Volnočasová zóna je především určena pro děti školního věku a dospělé, či seniory, jsou zde třídy pro výtvarnou činnost a taneční sál s hygienickým zázemím. Nádvoří bude sloužit především pro relaxaci veřejnosti a zásobování.
|
|
|
Obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou
Machová, Kamila ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Struhala, Karel (vedoucí práce)
Cílem této práce je obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou. Tento objekt se nachází ve středu jižní části obce Vážany nad Litavou, na hlavní ulici. Objekt je situován zhruba do středu řady usedlostí na západní straně této ulice. Objekt je členitá nárožní budova. Stavba není kulturní památkou, ale v rámci této práce se snažíme ke stavbě přistupovat, jako by byla kulturní památkou. Historie objektu není příliš zdokumentována a první písemné zmínky pochází z roku 1643. Jezuité v 16. století postavili ve Vážanech nad Litavou nejen hospodářský objekt, ale i zámek v nárožní poloze, který je zčásti patrový a z části přízemní. V 19. století se zámek přeměňuje na klasicistní. Po roce 1945 byl celý objekt zkonfiskován a propadl ve prospěch státu. O 5 let později dostalo zámek do správy nově založené jednotné zemědělské družstvo. V budově byly vytvořeny kanceláře družstva a v patře dvě bytové jednotky, které později nahradily pouze skladové prostory. Dnes slouží budova zámku potřebám různých soukromých institucí a zůstala v podobě, jakou získala za Linhartů na počátku 19. století. Cílem mého návrhu je obnovit stavbu tak, aby znovu sloužila veřejnosti. Zásah do vnějšího vzhledu z uliční části se projeví výměnou a zvýšením krovů v pravém i levém křídle budovy, výměnou střešní krytiny, přidáním střešních oken a výměnou stávajících oken za okna šestitabulková. Objekt dostane novou fasádu. Vzhled budovy ze strany ode dvora bude doplněn o obdélníkovou přístavbu z oceli se skleněnou fasádou a zdobenou výtvarnou vitráží. Tato přístavba bude obsahovat nové schodiště.
|
|
|
Jaroslavice – sídlo v krajině
Dočekalová, Veronika ; Eichlerová, Eva (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Hlavním tématem je Restart území Jaroslavicka a jeho širokého okolí, které se nachází v pohraničí jižní Moravy. Území se stalo díky hranicím mrtvým bodem na mapě. Problém je třeba řešit jako celek nikoliv jednotlivě a to jak z hlediska obnovy krajiny, tak z lidské podstaty. Tato práce se zaměřuje na lidskou podstatu a bytí v pohraničí. Zkoumá a analyzuje občanskou vybavenost. Doplňuje a obnovuje mnohdy chybějící složku – vzdělání. Navrhuje zcela nový systém školství a to od úplného začátku – mateřské školy po střední odbornou instituci. Chybějící střední škola nutí žáky dojíždět nebo se rovnou odstěhovat na internát do nejbližších měst jako je například Znojmo. Budují si vztah k městu a krajina se pro ně stává anonymní. Žáci pak nemají tendence se po škole navracet a kraj strádá. Řešení tedy spočívá v návrhu nového odborného vzdělání. Nejvhodnějším kandidátem pro umístění školy se staly Jaroslavice. Obec byla před válkou prosperujícím a významným bodem ve spojení Vídně a Brna. Toto spojení se však přerušilo pomyslným vztyčením hranic. Navržení česko-německé školy může vzájemnou spolupráci mezi zeměmi opět obnovit. Je založena na zcela novém systému vzdělání pro potřeby 21. století. Veškerá praxe se odehrává ve stávajících firmách okresu. Žáci poskytují firmám pracovním sílu a firma dává studentům na oplátku cenné zkušenosti. Toto řešení šetří finančními zdroji a může fungovat prakticky ihned. Škola je navržena na místě zbouraného panského dvora pod zámkem. Na této parcele je umístěna jak škola, potravinové centrum tak výzkumný ústav. Všechny tři instituce spolu vzájemně spolupracují a obnovují tak koncept panského dvora. Vzdělání je rozloženo do půdorysné stopy tvaru U s vnitřním menším dvorem a z poslední stravy pomyslně uzavřené velkým skleníkem. Každé křídlo je soběstačné a má jiný charakter. Západní křídlo je dvoupatrové. V přízemí se nachází knihovna s učebnami pro společenské vědy a srdce domu. Srdce domu je prostor pro konání divadel a představení. V druhém patře je vedení, které je orientované směrem do dvora a může kontrolovat denní režim. Vstupní prostřední křídlo obsahuje taktéž učebny společenských věd umístěné směrem do dvora pro případnou venkovní výuku. Jsou zde i učebny přírodních věd se svými specifickými potřebami. Poslední křídlo je určeno pro technické vědy a nachází se zde počítačové učebny. Toto křídlo vede do dolního patra, kde je zároveň pracovní vstup s parkovištěm. Skleník je neoddělitelnou součástí školy. Je určen jak pro veřejnost tak jako studentská učebna.
|
|
|
Obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou
Raková, Markéta ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Daněk, Lukáš (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou. Jejím cílem bylo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG033 - Ateliér obnovy památek. Objekt zámku s panským dvorem se nachází v jižní části obce v bezprostřední blízkosti centra a patří mezi nejstarší stavby v obci. S jeho stavbou se začalo ve 2. polovině 16. století, nejstarší dochované konstrukce spadají do období renesance. Návrh klade důraz na zachování historické a architektonické podstaty a stávajícího rázu objektu v co nejvíc ucelené podobě. Zkoumána byla kvalita a zachovalost jednotlivých vrstev. Součástí konceptu obnovy bylo také zamyšlení se nad vhodným využitím řešeného objektu. Budova by měla sloužit jako obecní úřad propojený s knihovnou a dále by měla poskytovat zázemí pro organizace a spolky, které v obci fungují. (Společenské centrum, Základní umělecká škola Slavkov, chovatelé, myslivci atd.). Nová funkce objektu reaguje na stávající, nevyhovující prostory knihovny i obecního úřadu, jenž se v současnosti nachází v prostorách řadového rodinného domu. Obec byla nucena řešit tyto nedostačující prostory přístavbami do dvora domu. Návrh dále reaguje na potřeby obyvatel, kteří by v obci uvítali více akcí a činností pro děti a mládež. Díky poloze budovy v centru obce a tomuto novému funkčnímu využití by ve Vážanech nad Litavou vznikl nový centrální veřejný prostor pro veškeré dění v obci.
|
|
|
Obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou
Raková, Markéta ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Daněk, Lukáš (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou. Jejím cílem bylo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG033 - Ateliér obnovy památek. Objekt zámku s panským dvorem se nachází v jižní části obce v bezprostřední blízkosti centra a patří mezi nejstarší stavby v obci. S jeho stavbou se začalo ve 2. polovině 16. století, nejstarší dochované konstrukce spadají do období renesance. Návrh klade důraz na zachování historické a architektonické podstaty a stávajícího rázu objektu v co nejvíc ucelené podobě. Zkoumána byla kvalita a zachovalost jednotlivých vrstev. Součástí konceptu obnovy bylo také zamyšlení se nad vhodným využitím řešeného objektu. Budova by měla sloužit jako obecní úřad propojený s knihovnou a dále by měla poskytovat zázemí pro organizace a spolky, které v obci fungují. (Společenské centrum, Základní umělecká škola Slavkov, chovatelé, myslivci atd.). Nová funkce objektu reaguje na stávající, nevyhovující prostory knihovny i obecního úřadu, jenž se v současnosti nachází v prostorách řadového rodinného domu. Obec byla nucena řešit tyto nedostačující prostory přístavbami do dvora domu. Návrh dále reaguje na potřeby obyvatel, kteří by v obci uvítali více akcí a činností pro děti a mládež. Díky poloze budovy v centru obce a tomuto novému funkčnímu využití by ve Vážanech nad Litavou vznikl nový centrální veřejný prostor pro veškeré dění v obci.
|
|
|
Obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou
Machová, Kamila ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Struhala, Karel (vedoucí práce)
Cílem této práce je obnova zámku a panského dvora ve Vážanech nad Litavou. Tento objekt se nachází ve středu jižní části obce Vážany nad Litavou, na hlavní ulici. Objekt je situován zhruba do středu řady usedlostí na západní straně této ulice. Objekt je členitá nárožní budova. Stavba není kulturní památkou, ale v rámci této práce se snažíme ke stavbě přistupovat, jako by byla kulturní památkou. Historie objektu není příliš zdokumentována a první písemné zmínky pochází z roku 1643. Jezuité v 16. století postavili ve Vážanech nad Litavou nejen hospodářský objekt, ale i zámek v nárožní poloze, který je zčásti patrový a z části přízemní. V 19. století se zámek přeměňuje na klasicistní. Po roce 1945 byl celý objekt zkonfiskován a propadl ve prospěch státu. O 5 let později dostalo zámek do správy nově založené jednotné zemědělské družstvo. V budově byly vytvořeny kanceláře družstva a v patře dvě bytové jednotky, které později nahradily pouze skladové prostory. Dnes slouží budova zámku potřebám různých soukromých institucí a zůstala v podobě, jakou získala za Linhartů na počátku 19. století. Cílem mého návrhu je obnovit stavbu tak, aby znovu sloužila veřejnosti. Zásah do vnějšího vzhledu z uliční části se projeví výměnou a zvýšením krovů v pravém i levém křídle budovy, výměnou střešní krytiny, přidáním střešních oken a výměnou stávajících oken za okna šestitabulková. Objekt dostane novou fasádu. Vzhled budovy ze strany ode dvora bude doplněn o obdélníkovou přístavbu z oceli se skleněnou fasádou a zdobenou výtvarnou vitráží. Tato přístavba bude obsahovat nové schodiště.
|
|
|
Jaroslavice – sídlo v krajině
Dočekalová, Veronika ; Eichlerová, Eva (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Hlavním tématem je Restart území Jaroslavicka a jeho širokého okolí, které se nachází v pohraničí jižní Moravy. Území se stalo díky hranicím mrtvým bodem na mapě. Problém je třeba řešit jako celek nikoliv jednotlivě a to jak z hlediska obnovy krajiny, tak z lidské podstaty. Tato práce se zaměřuje na lidskou podstatu a bytí v pohraničí. Zkoumá a analyzuje občanskou vybavenost. Doplňuje a obnovuje mnohdy chybějící složku – vzdělání. Navrhuje zcela nový systém školství a to od úplného začátku – mateřské školy po střední odbornou instituci. Chybějící střední škola nutí žáky dojíždět nebo se rovnou odstěhovat na internát do nejbližších měst jako je například Znojmo. Budují si vztah k městu a krajina se pro ně stává anonymní. Žáci pak nemají tendence se po škole navracet a kraj strádá. Řešení tedy spočívá v návrhu nového odborného vzdělání. Nejvhodnějším kandidátem pro umístění školy se staly Jaroslavice. Obec byla před válkou prosperujícím a významným bodem ve spojení Vídně a Brna. Toto spojení se však přerušilo pomyslným vztyčením hranic. Navržení česko-německé školy může vzájemnou spolupráci mezi zeměmi opět obnovit. Je založena na zcela novém systému vzdělání pro potřeby 21. století. Veškerá praxe se odehrává ve stávajících firmách okresu. Žáci poskytují firmám pracovním sílu a firma dává studentům na oplátku cenné zkušenosti. Toto řešení šetří finančními zdroji a může fungovat prakticky ihned. Škola je navržena na místě zbouraného panského dvora pod zámkem. Na této parcele je umístěna jak škola, potravinové centrum tak výzkumný ústav. Všechny tři instituce spolu vzájemně spolupracují a obnovují tak koncept panského dvora. Vzdělání je rozloženo do půdorysné stopy tvaru U s vnitřním menším dvorem a z poslední stravy pomyslně uzavřené velkým skleníkem. Každé křídlo je soběstačné a má jiný charakter. Západní křídlo je dvoupatrové. V přízemí se nachází knihovna s učebnami pro společenské vědy a srdce domu. Srdce domu je prostor pro konání divadel a představení. V druhém patře je vedení, které je orientované směrem do dvora a může kontrolovat denní režim. Vstupní prostřední křídlo obsahuje taktéž učebny společenských věd umístěné směrem do dvora pro případnou venkovní výuku. Jsou zde i učebny přírodních věd se svými specifickými potřebami. Poslední křídlo je určeno pro technické vědy a nachází se zde počítačové učebny. Toto křídlo vede do dolního patra, kde je zároveň pracovní vstup s parkovištěm. Skleník je neoddělitelnou součástí školy. Je určen jak pro veřejnost tak jako studentská učebna.
|
|
| |
|
|
Panský dvůr Boskovice
Podivínská, Adéla ; ing.arch. Lukáš Ležatka, Ph.D (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce) ; Švecová, Táňa (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z ateliérového projektu vytvořeného v letním semestru 2. ročníku bakalářského studia. Úkolem bylo řešení obnovy a nového využití objektu s půdní vestavbou, v současné době nevyužívaného, objektu Panského dvora v Boskovicích. Panský dvůr se nachází v památkové zóně nedaleko centra Boskovic, okres Blansko. Tento památkově chráněný objekt hospodářského areálu boskovického zámku je urbanisticky cenným objektem. Po požáru v roce 1823 byl přestavěn, ale jeho podoba zůstala téměř nezměněna. V současné době je objekt nevyužívaný a chátrá. Cílem bylo navrátit místu jeho historickou hodnotu a využití objektu pro veřejnost k odpočinku a volnočasovým aktivitám. Do současné podoby stavby a historicky cenných renesančních detailů nebude nikterak zasahováno a nic nebude demolováno, jen v rámci navrácení stavu z historického hlediska. Přístavby byli navrženy s decentním přístupem, tak aby nenarušovali tento architektonický výzor stavby, ale přitom mu dali nové moderní pojetí. Materiál na tyto nové prvky je zkorodovaná ocel. Šlo o sloučení dvou přístupů k architektuře v rozdílných století. Objekt je tvořen jedním nadzemním podlažím s nově využívaným podkrovím pro ubytování a z části je také podsklepen třemi samostatnými sklepy. Stavební úpravy budou provedeny zejména v rámci úpravy dispozic, změna hygienických místností, nová půdní vestavba a přeměna využití. Navržená funkční náplň panského dvora po přestavbě a dostavbě je převážně veřejná, bude zde knihovna, stravování, ubytování a prostory pro volnočasové aktivity. Ubytování hotelového typu má kapacitu 11pokojů, z toho jeden pro imobilní osoby. Stravování je ve formě restaurace, kavárny a v suterénu je také vinárna. Volnočasová zóna je především určena pro děti školního věku a dospělé, či seniory, jsou zde třídy pro výtvarnou činnost a taneční sál s hygienickým zázemím. Nádvoří bude sloužit především pro relaxaci veřejnosti a zásobování.
|
host ::
RSS.